fbpx
Jak jsem ve centru Pestalozziho zažila tak málo, že to skoro nebylo na článek

Jak jsem ve centru Pestalozziho zažila tak málo, že to skoro nebylo na článek

Když se povede večer a slunce svítí tím svým zlatým způsobem, je cesta vlakem ten snad nejhezčí zážitek, co může být. Stojím v uličce u kupéček, neustále se kolem mě někdo souká, a jsem naprosto upocenej a vyčerpanej výletník. Alfí mi spí v nosítku a já jsem šťastná, že zabrala, a tak si radši ani nejdu sednout, […]

Jedno červené auto, prosím

Jedno červené auto, prosím

„A na co se jich budeš ptát? Jak dva gayové souvisí s mínus mámou?“ ptali se mě kamarádi, kterým jsem se nadšeně pochlubila, že dělám rozhovor s Honzou Cinou a Petrem Vančurou. „No vždyť přece budou chtít jednou adoptovat dítě. Tak mysli!“ odsekla jsem jim. Na domluvenou schůzku jsem si přinesla otázky týkající se adopce. […]

Malí kamarádi na dobu určenou aneb jaké to je, když je tvoje máma přechodná pěstounka

Malí kamarádi na dobu určenou aneb jaké to je, když je tvoje máma přechodná pěstounka

„Hej, vzpamatuj se a začni přemýšlet! Ten článek se sám nenapíše!“ okřiknu v hlavě sama sebe. V tu chvíli se mi na mysli zjeví animák „Článek, který se sám píše“. Je to vtipný. Nebo spíš jsem vtipně zoufalá. Zavrtím hlavou, a tím se myšlenková bublina rozplyne. „To je mi ale komedie,“ pomyslím si. Narovnám se, […]